Kozoŋa wɛ ‘‘Léporidés’’ naa tiiye taa. Kozoŋa wɛ ñɩtʊ taa nɛ kanɛ anasayɩ kozoŋa palɩ ɖama pazɩ. Kozoŋa lʊlʊʊ pɩya nɛ sɩmʊzɩ-ɩ nɛ sɩkɔɔ sipaɣlɩ. Kozonzɩ wɛ ntɩ ntɩ nɛ sɩpɩzʊʊ sɩtalɩ hʊwa ɛzɩ 30kɛ mbʊ yɔ keteŋa kpeekpe yɔɔ. Tʊkaɣ ŋga kɛwɛ sɩ-hɛkʊ taa mbʊ lɛ sɩ-yɔɔ masɩ, sɩ-palaka yaa ɖenɖe sɩwɛɛ yɔ. Kozonzi kɛ tɛtɛ kpɩna wena atɔsɔɔlɩ ɖɔm com com yɔ. Sɩsɔɔla wɛʊ ŋgayɩ ŋgayɩ yaa nabʊyʊ taa lɛ, abalʊ ŋga nɛ halʊ ŋga peɖeke pɔɖɔŋna.

Kozoŋa (Lepus europaeus)
Kozoŋa (Musée du Louvre, Parɩɩ tɛtʋ taa)

Kozonzi wɛ lɛɛtʊ kamaɣ fɛyɩ. Sɩwayɩ acɩya ɖalɩ cɛŋŋŋ cɛŋŋŋ nɛ pɩsɩŋna-sɩ se sɩma poliŋ poliŋ yee nabʊyʊ ɛlɩ sɩ-yɔɔ kɔyɔ. Eerɔpɩ tɛ kozonzi wɛ ndɩ kpem. Peeɖe kozonzi pɩzʊʋ sise kilomɛtanaa ɛzɩ 60 kɛ mbʊ yɔ ñɩɩyʊ kʊɖʊmʊ yɔɔ. Nasɩyɛ pɩzɩɣ sɩmaa ɛsɔtaa ɛzɩ mɛtanaa naalɛ mbʊ pʊkɔɔ pɩtalɩ kilomɛtanaa 80 ñɩɩyʊ kʊɖʊmʊ mbʊ yɔ. Mbʊ pɩsɩŋna sɩsɩ yɔ, mbʊ lɛ sɩpaɣlaka nɛ sɩ-ɖaalakɩŋ. Kozoŋa nandʊ wɛ ɖeu kamaɣ fɛyɩ mbʊ labɩna nɛ paa lakʊ ŋgʊ kɩ-taa kozoŋa ɛtʊlʊʊ. Ɛlɛ, kʊdɔŋ kɩfalʊʊ ŋgʊ kɩlɩwa nɛ payaɣ-kʊ se Eeboolaa yɔ, kɩ-yɔɔ lɛ pɩfɛyɩ ɖeu se ɛyʊ ɛtɔɔ tɛtɛ kpɩna nandʊ.

Kozonzi naadozo